Fungující infrastruktura, základ úspěšného podnikání


Kdysi průmyslová oblast Prahy 5 značně proměnila svou tvář. Řada zajímavých továrních objektů bohužel nenávratně zmizela, jiné připomínají jen torza či průčelí zakomponovaná do moderních staveb. Firemní duch však oblast neopustil, pouze proměnil vizáž a charakter.

Autor: Karel Kuna a Michael Málek
Foto: archiv

číst článek

Fungující infrastruktura, základ úspěšného podnikání

Základem drtivé většiny podnikání je doprava. To platilov dobách průmyslové revoluce, kdy tovární haly vyrůstaly v dosahu železniční dopravy, a naopak – nádraží byla projektována tam, kde bylo zapotřebí podpořit výrobu; to platí i dnes. Hlavní silou však už není železnice.

Od Anděla všude blízko

Stanice metra, tramvaje mířící do centra a dalších částí Prahy, nedaleké zastávky autobusů... – městskou hromadnou dopravu nelze na Smíchově přehlédnout. Velmi rychle je možné se odsud dostat do centra a prakticky kamkoliv jinam. Stejně tak není problém, aby sem lidé z Prahy a okolí dojížděli za nákupy, kulturou či za prací.

Už poněkud méně patrné je, že jde také o oblast s výtečnou návazností na další druhy dopravy. Vlakové nádraží zajišťuje spojení se vzdálenějšími místy, ať už v rámci integrované dopravy, nebo pro cesty mimo metropoli.

„Málokdo si to uvědomuje, ale ze Smíchova je všude blízko,“ říká Katarina Wojtusiak, Head of Office Agency společnosti CBRE. „Všudypřítomnost MHD snižuje nároky firem na používání služebních aut a potažmo potřebu většího množství parkovacích míst.

Pro cesty do vzdálenějších lokalit je tu soustava tunelů napomáhající automobilové dopravě. Na jednu stranu se jimi rychle dostanete na Strakonickou nebo k dálnici D1, na druhou stranu se dopravíte na letiště či na D5.“ S otevřením tunelového komplexu Blanka se zpřístupnily také další důležité komunikace vedoucí z a do Prahy, aniž by člověk musel cestovat přes přetížené centrum.

Asi byste jinde v Praze těžko hledali podobné místo, odkud je téměř vše tak solidně dostupné. Patrně také proto patří Smíchov k lokalitám s nejlepší obsazeností kancelářských prostor, i přes vyšší ceny nájmů.

„Zatímco se celopražský průměr neobsazenosti kanceláří pohybuje na úrovni 16 %, na Smíchově je neobsazenost jednou z nejnižších v metropoli, a to 14 %. V minulosti byla dokonce ještě nižší, ale s dokončováním dalších projektů se stávající firmy stěhují do větších prostor a dosavadní opouštějí,“ vyjadřuje se specialistka CBRE k dalšímu fenoménu doby.

Katarina Wojtusiak,
Head of Office Agency, CBRE

Firmy, které jsou v lokalitě spokojené, ji bez vážnějších důvodů neopouštějí. A takových je na Smíchově přes nemalé nájmy čím dál více.
Pustnout však nebudou ani prostory aktuálně opuštěné, ty už lákají nové nájemníky.
Území není nafukovací, počty míst pro další výstavbu jsou omezené a zájem je stále poměrně veliký. Je to dáno atraktivitou místa, blízkostí centra a cenami nájmů srovnatelnými s Prahou 4 nebo s oblastí Karlína. Počítáme tedy s tím, že neobsazenost zdejších kancelářských prostor bude dále klesat.

Koncentrace v mezinárodním měřítku

Smíchov, blízkost řeky, výhled na zdejší pivovar a Pražský hrad učarovaly také Johnu Westbymu, řediteli pražského Globálního inovativního centra společnosti MSD, která se pro Prahu rozhodla jako pro jedno ze tří stěžejních míst na světě, do kterých koncentruje svůj byznys.

Nejde o bezvýznamnou filiálku, ale o špičkové vývojové pracoviště, ve kterém spolupracuje 400-500 IT specialistů 67 národností, a zdaleka přitom nejde o konečná čísla. Aktuálně totiž nabírá zhruba 30 lidí měsíčně.

Budovu Globálního inovativního centra si MSD vyhlédla už v době projekčních příprav, a díky tomu mohla do značné míry ovlivnit i její vnitřní uspořádání. Významné slovo v tomto procesu dostali sami zaměstnanci.

„Zeptali jsme se každého z našich lidí, co od budovy očekává, a tyto postřehy jsme se snažili na několika workshopech setřídit a probrat. Pak jsme o požadavcích jednali s našimi dodavateli, abychom z nich uskutečnili maximum,“ říká ředitel pražského centra.

Jedním z charakteristických rysů budovy je flexibilita, která odpovídá organizační struktuře společnosti. „Naším úkolem je přicházet s novými řešeními, inovacemi. Nepotřebujeme rigidní hierarchii a pravidla.

Máme flexibilní týmy, které se formují podle aktuálních potřeb. Chceme, aby lidé přicházeli s novými nápady a dokázali je uvádět do praxe. Tomu jsme se snažili přizpůsobit i prostředí,“ doplňuje John Westby.

Vnitřní uspořádání Riverview, jak se budova jmenuje, je proto do značné míry mobilní. Nejde jen o stoly, ale také o stěny mezi zasedacími místnostmi, aby bylo možné uspořádání měnit podle okamžitých potřeb. Na stěny je možné psát. Značnou část budovy netvoří klasické kanceláře, ale neformální prostory. Na každém patře je veliká kuchyňka, kde lze i pracovat nebo se scházet s kolegy.

„Naše společnost působí globálně a potřebujeme spolupracovat na globální úrovni. Máme kolegy v USA nebo v Singapuru a tato spolupráce musí být efektivní, proto jsme se hodně věnovali i vybavení. Když řešíte problém a půlku týmu máte na druhé straně planety, potřebujete víc,“ říká John Westby. Budova je proto vybavena speciálními tabulemi, které zaznamenávají a digitalizují obsah, který na ně lidé píší, a který tak lze hned sdílet.

Jsou zde také instalovány speciální komunikační stěny, kam mohou pomocí mobilních zařízení nebo speciálních papírů přispívat shromáždění kolegové, ať už jsou v jedné místnosti, nebo sedí u stejné stěny v Singapuru.

Ekologické stavění na tubusu metra

Podobně zodpovědně přistupují k výběru lokality a koncepcím budov i další. „Při plánování budovy, jako je sídlo ČSOB, bylo třeba volit místo s dostupnou veřejnou dopravou. To sehrálo důležitou roli před zhruba 12 lety, když si banka vybírala lokalitu pro svou novou centrálu, do níž se rozhodla koncentrovat svá pracoviště z několika budov v centru Prahy,“ říká Ivo Koukol, ředitel projektu výstavby nové budovy ČSOB.

Dostupná MHD je záležitostí nejenom ohleduplnou vůči městu, ale i velmi praktickou. Proto se hledání lokace omezovalo zejména na trasy metra, které je v Praze velmi účinným a spolehlivým dopravním prostředkem. ČSOB si byla vědoma toho, že budovu této velikosti není možné stavět v historickém centru města, na druhou stranu však nechtěla stavět na okraji města.

Centrála se projektovala pro řádově tisíce zaměstnanců, pro které je dopravní dostupnost důležitým faktorem. Zároveň by pravidelné dojíždění tolika zaměstnanců na periférii Prahy znamenalo značnou zátěž i pro samotný dopravní systém. Hledání se proto zaměřilo na perimetr vnějšího centra, kde se v Praze často nacházejí brownfieldy, ale je to ještě hranice kompaktního města.

„Přímo pod budovou se nachází tubus metra se stanicí, takže se stavělo vlastně na stavbě. Zároveň však, což bylo pozitivní, místo leží v údolí s dostatkem kompaktní zeleně, kterou je možné udržet a navíc tvar údolí ještě posiluje jeho zelený charakter. Vizuálně je zeleň na svahu výraznější, než když se rozprostírá v rovině. To je vlastně dar, který se v jiných lokalitách složitě projektuje, a pokud se do budoucna uchová, zůstane to pro Radlice trvalou
výhodou,“ shrnuje Ivo Koukol pozitiva umístění moderního, ekologicky orientovaného sídla.

Užiteční a zodpovědní sousedé

Podobných velkých a malých firem, zvučných i méně známých jmen, je na Smíchově a v jeho blízkosti mnoho. A jelikož mnoho z nich chce fungovat v harmonii se svým okolím, snaží se být úspěšné nejenom ve svém podnikání, ale též prospěšné pro místo a obyvatele, v jejichž sousedství působí.

Zapojují se do veřejně prospěšných činností, kultivace okolí a některé dokonce poskytují prostor či prostředky na další rozvoj lokality ve prospěch všech zúčastněných.

„V radlické budově ČSOB jsou zřízeny ordinace lékaře, kosmetické a masážní studio přístupné i pro lidi z okolí. Je zde několik obchodů, což je také jakýsi příspěvek banky Radlicím. Jejich další rozšíření je uvažováno spolu s novou budovou,“ podotýká Ivo Koukol, zároveň však upozorňuje na důležitou roli rovnováhy mezi kancelářskou budovou, dostupností služeb a bytovou zástavbou:

„Je zapotřebí hledat cesty pro rozvoj bydlení, které vyváží dosavadní kancelářskou výstavbu a díky němuž také obchody a služby začnou smysluplně fungovat. ČSOB není developer, aby investovala do retailu nebo do obchodních ploch, spíše se tyto věci snaží iniciovat. Aktuálně kupříkladu projektově připravujeme otevření druhého, jižního výstupu z vestibulu metra. Tím chceme podpořit urbanizaci nejbližšího území jižně od Radlické ulice, neboť právě překročení čtyřproudé ulice je podmínkou pro rozvoj okolí stanice metra.“

Společně s novým vestibulem by měla vzniknout krátká obchodní pasáž, která zajistí lepší dostupnost obchodů a služeb pro zdejší okolí.

Mezi dobré sousedy se počítá také provozovatel hotelu NH Prague City, jehož dvě budovy propojuje unikátní pozemní lanovka volně přístupná i místním obyvatelům. Zatímco dolní budova stojící v Mozartově ulici je klasickým čtyřhvězdičkovým městským hotelem, budova na kopci představuje exekutivnější čtyřhvězdičkovou kategorii superior. Třetina lanovkou přepravovaných osob však podle vyjádření Petra Nešpůrka, generálního ředitele hotelu, není hotelovými hosty, ale jde o maminky s dětmi a lidi z okolí hotelu. Veřejný provoz lanovky je totiž jedním z příspěvků hotelu místní komunitě.

Přestože NH Prague City se 440 pokoji patří k největším v Praze, celoroční průměr jeho obsazenosti se pohybuje na úrovni 72 %, v sezóně obsazenost převyšuje 90 %. Svůj podíl na tom mají turisté, kongresoví hosté i obchodní cestující.

Ve spolupráci se Sokolem Praha společnost provozující hotelový komplex investovala do renovace fotbalového hřiště v sousedství horní budovy, čímž bylo upevněno oboustranně prospěšné partnerství, ze kterého těží také fotbalové týmy. NH Prague City se dokonce stal domovským hotelem české fotbalové reprezentace.

Úzkou spolupráci udržuje hotel také s ústřední vojenskou nemocnicí v Praze. Společnou akcí pod heslem Darujte krev a zachraňte život, kterou v prostorách hotelu uskutečnili letos v říjnu už podruhé, podporují dobrovolné dárcovství. Jako poděkování těm, kterým nejsou životy ostatních lhostejné, věnoval hotel poukaz na snídani v restauraci II Giardino.

Propojení se sportem a zdravím je provozovateli NH Prague City evidentně velmi blízké, protože podpořil i III. charitativní golfový turnaj Lions CU Open, z jehož výtěžku byl podpořen projekt stavby nemocnice v Keni.

DISKUZE